V Japonsku je to s prací těžké. Jako cizinec nesmíš pracovat bez povolení. Ale to se těžko dostává. Velmi těžko. Tak jak se do Japonska, nebo kterékoliv jiné země, na kterou si myslím, dostat? Jedna z možných odpovědí je přes dobrovolnictví. Volunteering.
WOOFing (World Wide Opportunities on Organic Farms) je mezinárodní síť spojující lidi, kteří chtějí cestovat, poznávat, zkoumat, žít, užívat si a přitom pomáhat. Spojuje je s lidmi, kteří jim tuto šanci dají a na určitou dobu je ubytují u sebe doma. Doba pobytu je různá - od pár dnů až po měsíce... WWoofing vznikl za účelem dobrovolnictví na ekologických farmách. Dodnes je většina hostovacích rodin z farem. Ale není to podmínkou, což je jen dobře. Ne každý miluje se od rána do večera hrabat v hlíně. V Japonsku jsou možnosti i jako pracovat v hotelu, onsenu, v půjčovně kol, učit děti ve školce... Stačí jen hledat.
WWOOFer, jakožto dobrovolník, pomáhá hostovací rodině bez finanční odměny. Hostovací rodina zase nesmí na oplátku chtít po wooferovi peníze. Člověk pracuje a jednoduše má za to střechu nad hlavou a jídlo. V čem je tedy to specifikum? Proč by to mělo být must have? Protože je to cool.
Ne vážně. Je to skvělé.Člověk stane součástí rodiny. Není to jen o snídaních, obědech, večeřích. ale o tom čase strávených s těmi lidmi. O vzájemném poznávání odlišností kultur ale i zjištění, že lidé na celém světě jsou ze stejného těsta. Že jsme jeden jak druhý. S přáními, touhami i starostmi. A je jedno jestli bydlím v Horní Dolní v Česku, nebo v Hanajama v Japonsku.
Jsem tu měsíc. Připadá mi to ale jako půl roku. Cítím se tu totiž opravdu jak doma. Okolí je nádherné, výhled z mého pokoje přímo na obří Japonské Alpy je dechberoucí zas a znova. Ať už jsou v mracích, v mlze, oparu, když se slunce prodírá dešťovými kapkami, nebo při perném slunci. Miluji to tady.
Přestože jsem hrozný smolař, při výběru hostovací rodiny jsem měla šťastnou ruku. Nebo jsem si prostě dala pořádný pozor na feedbacky, úroveň emailů i vzhled profilu. A dopadlo to tak, že jsem si náhodou vybrala jednu z nejvyhlášenějších farem v Japonsku. Místní jablka mají i mnoho ocenění, borůvky se posílají jedou týdně ve velkém balíku do Kjóta a jednou za 14 dní přijede škola s dětmi aby se naučili jak vypadá zelenina, jak se o ni starat, jak se k ní chovat... (tady takový to americký, že dítě neví co čeho je kečup neexistuje). Farma je veliká, má mnoho rýžových polí, brambory, okurky, patizóny, rajčata, hrášek, cibuli, ... Ale dominantou jsou velké jabloňové sady. Malá vinice, borůvky, kaki, třešně, jahody, nektarinky a meruňky.
Rodina je rozsáhlá. Obáčan (babička, 90 let), Okásan s Otósanem (majitelé farmy), jejich nejstarší syn (převezme farmu), nejmladší dcera a její dvouletý syn. A já. Každý týden přijíždí na návštěvu dva další synové s manželkami a dětmi. To nás tady potom bývá pěkně prosím 16. A je to pěkná mela. To se člověk ani moc nemusí snažit, nemusí ani moc rozumět a skutečně se cítí jako mezi svou rodinou.
Taky tady mají zkušenosti s woofery. Okásan sama projezdila přes woofing na 40 farem. A zde se již protočilo přes 150 wwooferů za 11 let. Wow. Pro představu - Česko se připojilo k wwoof síti v roce 2003...
A co speciálního jsem si zatím z pobytu díky wwoofingu odnesla?
Umím si sama obléci jednoduché letní kimono. Umím ho taky perfektně poskládat dle japonských zásad.
Protože okásan má cca 100 kimon a často si je někdo pujčuje, nebo obléká, takže jsem už párkrát viděla oblékání pravého kimona. Obi bývá fakt dlouhé... A myslím že s mým postřehem jak_se_to_jen_dělá bych po cca dalších 2 ukázkách zvládla i to pravé kimono někomu obléci (to jako většina japonců fakt neumí. Oblíkat kimono umí stará generace, která ještě byla vychovaná jako "nejlepší" manželky).
Učím se vařit nová domácí japonská jídla.
Okásan mne bude učit základy ikebany.
Mimi mi předvedla čajový obřad, který se pilně učí.
Vím jak chutná čersrstvé wasabi.
Viděla jsem světlušky.
Zažila jsem lampiónový festival jen pro místní.
Byla jsem posvěcená šintoistickým knězem v rámci rodiny při obřadu.
Vyrábím sojovku, miso a bůhvíco ještě.
Učím se japonsky zapochodu.
---
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :)