neděle 27. října 2013

Jak mi IKEA změnila život

Jako malá jsem prý při projíždění kolem velké modro-žluté budovy IKEI vykřikovala Afrika! Jedem do Afriky!

Už tehdy mne fascinovaly krásné vzory, barvy, kombinace bílých věcí, jemného dekoru, proužků, krásných praktických a funkčních věcí. Pamatuji si krásné chvíle v hromadách kuliček co byly přichystané pro děti v brněnské pobočce. Snad proto že miluji barvy, sladěný, křehký svět kolem sebe jsem si zamilovala i tento švédský styl nejen bydlení, ale i života.
Norská loď, Lofoty, Lomo LC-A
Sušené tresky, Lomo LC-A
Nordkapp, nejsevernější pevninský bod Evropy, Lomo LC-A


Díky tomu jsem už jako malá věděla kde leží Švédsko, jaká je tam příroda, jak se tam mluví a v mé malé hlavičce se zrodilo přání tam jednou jet. Toto přání se mi splnilo minulý rok, kdy jsem s tatínkem cestovali po Skandinávii. Od Kodaně až po Nordkapp.

Možná díky Švédsku milujem podzim, sychravo, skákání do kaluží, barevné deštníky, spolu se Skandinávií i Bretaň a Irsko. Nebo je to obráceně? To asi nerozhodnu ale je vidět že můj vztah s IKEA není pouhý nakupující.
 Kodaň, Lomo LC-A
Švédské jezero, Lomo LC-A

Dnes ráno jsem se probudila v 8:00. Zjistila jsem s milým překvapením že se měnil čas a že je krásných 7:00 ráno. Mlha se líně válela za okny, tak jsem si k rannímu vstávání uvařila čaj. Chtěla jsem si utřít hrneček z odkapávače, ale došlo mi, že naše utěrka je tady již dva měsíce. Ech. To fakt nemáme jinou utěrku? Ne.

Nutné změnit. Tak jsem se oblékla, vyzbrojila lístečkem co všechno potřebuji a jela jsem za švédským stylem.


U utěrek nezůstalo. Docházely i svíčky a ty já nutně potřebujem v podzímních časech! Taky materiál na vánoční dárky, krásný balící papír, pořídila jsem si pečící misku na koláče, těžký dřevěný váleček až budu péct vánoční perníčky, dvě krásné misky v japonském stylu na miso... Byla jsem nadšená jak malá holka!


Odpoledne jsem si zapla hudbu Sigura Rose a hned vyzkoušela pečící misku na koláč. Hraběnčin koláč děláváme doma, takže mi připomněl všechny co už jsem dlouho neviděla :)






sobota 26. října 2013

The Nutcracker watercolour - Louskáček

Od dětství jsem přemýšlela proč Louskáček. Pohádka, balet, Vánoce - jistě jistě - ale vždy mne vrtalo hlavou proč takový podivný název. Mám ho zafixovaný s ořechy. Louskáček na ořechy.

Dnes ráno mi začal prodloužený víkend. O den :) Bylo velmi nevlídně, celý den se za oknem válela mlha a pršelo. Proto jsem si dnes řekla že nevytáhnu paty z domu. Že si budu číst, zkusím žehlit s novou žehličkou a že si pustím k tomu všemu něco pěkného. 

Volba padla na Petra Iljiče Čajkovského a na jeho hudbu. Labutí jezero. Louskáček. K večeru jsem se odhodlala rozbalit nově koupené akvarelové papíry, vyhrabat ze šuplíku akvarelky a pustit se do práce. Jsem ráda, že všechny věci co jsou k malování potřeba jsem si dovezla. Všechny štětce od nejmenších po velké, redispera, tužky, moje kvalitní akvarelové barvičky...

Formát je A4, focené mobilem. Barvy jsou v reálu výraznější, ale znáte to. Skener, a foťák už vůbec, neumějí zachytit pěkné barvy (nebo alespoň ten můj skener doma ne). 


Z inscenací, co jsem viděla, se mi nejvíce líbilo za labutí jezero v italské interpretaci:

Za Louskáček to byl balet od Mariinského baletu:

sobota 19. října 2013

Bambi, protože v Brně je to zlaťučké

Měsíc utekl jako voda. Nestačila jsem se pořádně ani zabydlet a už jsem byla vtažena do víru studentského života. Se vším všudy.

Jako správný student se učím. Pořád.
Jako správný student jsem byla za měsíc a půl na diskotéce. Dvakrát.
Jako správný student vídám všechny své přátele. Lež.
Jako správný student se flákám a říkám věty jako: "zítra", "až o zkouškové", "nechce se mi". Lež.
Tedy... nechce se mi říkám často, ale nějak se snažím donutit se k aktivitě.
Jako správný student v Brně mám za spolužáky slováky. Téměř všechny a chytám krásný slovenský přízvuk. Jej!
Jako správný student jsem naladěná pozitivně a život je skvělej. Ano. Je. Od úterka do neděle. V pondělí to nestojí ani za pomuchlaný rozervaný a špinavý ponožky mrsknutý do kouta.


Vysoká je šílená. Neberte to špatně! Je to přesně taková jakou jsem si ji vysnila. Skvělí profesoři, úžasní lidé všude kolem, krásné prostředí fakulty...
Ale každý týden prosím kohokoliv tam nahoře (spolu se svými spolužáky), aby mne (nás všechny) nevykopli :)

V bytě jsem se snažila vytvořit kousek domova.
Bílý stůl, postel, květiny od celé rodiny, co jsem dostala na narozeniny v krásných plechových květináčcích, všemožné fotky z LOMA nalepené na zeď, teploučká deka, do které se každý večer vyřízená zachumlám a učím se, velký hrnek plný horkého kakaa s marshmallow...



Na druhou stranu, když vyjde slunce, listy začnou krásně hýřit všemi barvami, člověk se jen tak prochází, tak je mu hej. Brno je krásné město. A člověku připadá že dokáže cokoliv. To se jen tak procházím ulicemi a usmívám se na každého kolemjdoucího. Slova přesně vystihující tuto nádheru jsou pro mne slovenské výrazy (avšak absolutně nesouvisející s tímto tématem): vankúšik, čučoriedka, pretože je to celé také zlaťučké.

Abych se trochu odreagovala vytvářela jsem pro sebe i ostatní drobné věci. Pro sebe jsem si vytvořila brož s Bambim, a hobití nora je pokus před výtvorem-dárkem.




A nakonec naprosto uchvacující Lindsey a její Assasin's Creed 3. Musím si ušít župan ve stylu Assasina. Tak.