A přesně na zavrhnutí zhruba ve čtvrté třídě doplatilo mé obrazové vnímání informací. Když jsem sama musela nějaké informace "uchovávat", učili mne ve škole si věci zapisovat. Já, která byla zvyklá si malovat co chci a kdy chci jsem se tomu snažila přizpůsobit. Malovala jsem si doma, ve výtvarce, po škole, všude, ale jen ne v hodinách. Tam se přeci musí psát. Perem či propiskou, do linkovaných sešitů, podtrhávat barevně a držet hezký rukopis a pravopis. Čiré a nefalšované peklo.
Ve škole se musí psát do linkovaných sešitů. Jen tak a ne jinak. Kulový.
Kdybyste vídávali, stejně jako mí rodiče, mé věčně zmuchlané sešity, otrhané stránky, pokreslené a počmrkané okraje, když jsem se nudila, nebo texty přerušené velkými čmáranicemi, byly byste určitě stejně nešťastní. Protože z takových sešitů se nedá nic naučit. Fakt ne.
Takže jsem se celý gympl snažila udržovat aspoň nějakou formu sešitů. Nic nepomáhalo. Ať už byly tlusté, tenké, kvalitní, shity, s pěknými obrázky či bez nich, furt vypadaly stejně. Stejně hrozně. Takže jsem se mnohdy v polovině roku naštvala, před pololetkou si sedla a celé sešity přepisovala znova. Aby se z nich aspoň trochu dalo učit. Mnohdy bez výsledku, protože pěkné stránky byly okamžitě hozeny, po začátku nových hodin, zpátky do chaosu.
Na vysoké jsem se snažila opět vést poznámky. Upustila jsem od sešitů a vyzkoušela čisté volné papíry. Fungovalo to lépe. Přesto tomu stále něco chybělo. Myšlenky skákaly po celém papíře a nebyl nikdo, ani já, kdo by se v nich vyznal.
A pak jsem objevila novou knihu o obrázcích. Sketchnouting. Vypadá to jako úplná trapárna a takový ten soft shit, co se mnohdy do nás snaží někteří lidé nacpat, ale opak je pravdou. Kniha mi potvrdila to, co jsem věděla už dávno.
Někteří lidé, prostě potřebují k efektivnímu předávání, ukládání a vybavování si informací obrázky.
Tehdy jsem si vzpomněla na tu čtvrtou třídu, kde jsem skoro naposledy kreslila do sešitů obrázky postaviček z učebnic s popisky o koho se jedná. A pak už ne. Nebylo jak. Učitelé takové sešity neschvalovali. Nechápu dnes proč.
Koupila jsem si velkou zásobu černých centropenů, fialovou fixu, nabila tablet a dala se hned druhý den do toho. Hodina úvodu do kvantové fyziky. Ideální předmět pro odzkoušení, protože profesor podává látku přinejmenším s historickým nádechem a tak sem si mohla kreslit portréty různých fyziků, kteří v látce zrovna vystupovali.
Před hodinou jsem si nadepsala téma, a čekala. Profesor začal mluvit a já, jsem pozorně poslouchala. Dělala jsem si poznámky, ale k nim si ihned kreslila jednoduché piktogramy a náčrtky věcí co i třeba vůbec nesouvisely s tématem. Ale třeba k prvku Thoria jsem si nakreslila Thora... apd.
A milí zlatí ono to skutečně fungovalo. Nejenže teď poznámky vypadaly vtipně, krapet "správňácky" chaotické, ale dalo se v nich vyznat. Někdy jsem použila paprskový model ("myšlenkovou mapu"). Někdy pouhé zhora dolů, zleva doprava. Ale furt byly všude obrázky. A v nich sem se přece vyznala. Dyť jsem je kreslila. A vůbec nešlo o to, že jsou to mnohdy jen panáčci s hlavou kolečkem a tělíčkem z pěti čar. Důležité bylo to myšlení skrze obrázky. A zaznamenávání si okamžitého pocitu z předávané myšlenky.
Protože ve sketchnoutingu nejde o umění. Sketchnouting může zkusit každý, kdo si myslí, že by mu to mohlo trochu pomoci, a nemusí být pro to grafik.
Dnes, mnoho týdnů po jednotlivých přednáškách, si dokážu vybavit kde co, protože je to přece ta látka, kde jsem si nakreslila thora, pikatchu, sošku adama, nebo je tam vlevo nahoře načmrkaný ten muž co vymyslel model atomu. Takovej ten...Bohr!
Mnoho z vás mi psalo emaily, na facebooku, nebo do zpráv, že byste rádi viděli takové poznámky. Tak jsem ofotila přímo ony poznámky z úvodu do kvantovky. Tak tady jsou!
Tak to zkuste. Napište, pošlete fotky jestli vás to někam posune.Myslím si totiž, že lidí jako já, které školy prostě odnaučili si kreslit informace, bude mnoho :)
Díky za velice inspirativní článek! Po většinu času jsem s děláním poznámek problémy neměla, vlastně docela preferuji klasický zápis. Jen jsem letos měla trochu potíž, když jsem se snažila o opravdu podrobné zápisy do biologie, a myslím,že skečnouting by mi býval hodně pomohl. A ještě jsem si uvědomila, že nás k něčemu podobnému vede fyzikář, kreslí na tabuli panáčky a autíčka a většina třídy pak mát takový veselý sešit :)
OdpovědětVymazatJeště takový dotaz - funguje potom alespoň trochu půjčování zápisů? Věřím, že pisatel/kreslíř se ve svém skečnoutu vyzná díky asociacím, které si vytvořil, ale jak na to reagovali třeba tvoji spolužáci, když si zápisy půjčovali?
Mí spolužáci nikdy moc možností si pujčovat sešity ode mně neměli - nepřečetli je... Kdybych věděla, že si to ode mne někdo bude pujčovat přizpůsobím tomu zápis. Myslím, že kdyby někdo podrobně četl mé zápisky teď tak mu některé věci asi přijdou nesmyslné, ale z části pochopitelné. Rozhodně víc, než to bývalo kdysi :) Třeba k ionosféře je napsán text klasicky a navíc jsem přikreslila planetku... :)
OdpovědětVymazattak tohle je fakt božíí...!! :)) parádní sešit :)
OdpovědětVymazatDíky :)
Vymazat