úterý 7. dubna 2015

BOOKS


Knihy. Knihy a zase knihy. V mém životě se vždy jednou za čas objeví nový titul, který si musím přečíst, nebo ho dokonce mít. Může se jednat o krásnou literaturu, knihu s nádhernými ilustracemi k obdivování, klasiku, nebo i o "nakopávačku".


Za poslední 2,3 měsíce se mi nasbíraly tyto pro mne zajímavé tituly. Známé i neznámé :)

S dystopiemi se v posledních letech roztrhl pytel. Autoři zjistili, že vzduchoprázdno, které vzniká přechodem z dětského oddělení do dospěláckého je možno využít ve svůj prospěch. Nevím jak vy, ale já do svých 19 raději vybírala mezi tzv. "dětskými tituly" Lirael, Sabrie, Abhorosenka, a hromada dalších.  Všechny fantasy a jiné pro mne zajímavé knihy byly zařazeny tam. Svět plný fantazie a tajemství. Když jsem přestoupila do dospěláckého, najednou všude okolo byly cestopisy, romány o 600 a více stránkách, klasiky... A co číst teď? Samozřejmě, ráda jsem si přečetla i klasiku, ale stále jsem toužila po ždibci "tajemství". Dnes tuto skupinu lidé označují jako young adult. A právě pro ně se rozvinulo téma dystopie(nebo právě proto?). To tady samozřejmě vždy bylo, ale přeci jen - knihy Hunger games, Labyrintu, Sila, Divergence, Selekce... je jich dost. A jsem za ně ráda!

Japonské sesbírané haiku od Kobayashi Issa je spolu se Sraženinami klenot od mého kamaráda Peťi. Haiku mě bralo vždy, a po prolistování Sražnin jsem je musela mít. A i nalepování přiloženého názvu Sraženiny jsem si užila! Báječný nápad jak donutit čtenáře o trochu invence a přizpůsobení si tituliu trochu sobě :)

Dvě malé knížečky-O klíčích a Dobrodružství pavouka Čendy-od brněnského ilustrátora a autora Pavla Čecha miluju. Od dětství a myslím, že mne to jen tak neopustí. Jeho malé knížečky jsou prostě dokonalé. Když jsem minulý týden Čendu objevila v malém knihkupectví byla jsem tak nadšená že pan prodavač ze mě byl uplně dojatý, jak někdo má rád knihy a pohádky :D

Paní Bovaryová. Klasika klasik. Hlavní postavu jsem začala nenávidět asi na třetí straně a neopustilo mne to do konce. Dokonalé, jak ji Flaubert vyobrazil. Vytvořit si nějaký vztah k postavě není jen tak. Ještě negativní, když sama postava není ztělesněné zlo je mistrovský kousek.

Spánek od Murakamiho mi pod prsty přišel v antikvariátu. Stěží přečtený. Měla jsem podezření že i možná jen otevřený. Mě se kniha líbila, ale není pro každého. Téma je poněkud ... nezvyklé a docela děsivé (aspoň pro mne). Působivé ilustrace dokreslují perfektně příběh, takže za mne povedená povídka :)

Nikdy nejez sám. Kniha na kterou jsem narazila v knihkupectví, s myšlenkou, že nebudu utrácet jsem ji položila zpět, ale o dva dny později musela být moje. Taky z důvodu, že jsem ji nesehnala online. Ale není to na škodu. Budu se k ní vracet :) Vřele doporučuji všem, kteří se rádi seznamují, ale neví jak svou síť přátel udržet živou. Nebo pro lidi co se zas seznamovat neumějí a sem tam by chtěli něco na ně tak ztřeštěného udělat a seznámit se. :)

A na co jste narazili v poslední době vy? Jste mainstreamoví, nebo skáčete z jednoho proudu do druhého?

Jinak jsem zítra pozvaná do druhého kola výběrového řízení pro stipendium. Krapet se mi už teď klepou ruce a svírá žaludek. Kdyby to aspoň bylo v češtině. To sice dokážu mnohdy plácat dobré blbosti, ale přeci jen je to pro mne úplně jinde, než v angličtině... Tak uvidíme. Dopadne to dobře, nebo špatně, ale jisté je, že to nějak dopadne. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář :)