O ITALECH A JINÝCH POŤOUCHLOSTECH

Když jsem si před dvěma týdny, v poslední den zkouškového, uvědomila, že se už učím dva měsíce v kuse, bylo mi velmi nelehko. Od listopadu jsem se srážela s jedním nezdarem za druhým. Já sice jako pověstný smolař jsem na některé věci zvyklá, ale...měla jsem co dělat, abych to ustála. Naštěstí lidé kolem mne mě podrželi a já ty nemoci, nezdary, problémy všude i ty pitomý zkoušky překlepala a zdárně vykročila do nového, jarního semestru. Bylo mi jako bych se vydrápala po kluzkých kamenech z odporného, lepkavého oparu jedné ledové, bahnité řeky na čerstvý vzduch do čerstvé vonící trávy. Opojné.

Celý článek po rozkliknutí

Taky jsem byla pozvaná na výlet do severní Itálie. I přes bouřlivý první týden jsem kývla a hodila starosti za hlavu. Díky tomu jsem měla příležitost se poznat se skvělými lidmi, užít si pořádného snowboardingu, lézt na zmrzlý vodopád, jezdit free-driving v prašanu, lovit kešky, hrát do zbláznění Coup, vařit z úplně fantastických surovin pro lidi co to ocení, kochat se opět Alpami a nevěřícně kroutit hlavou nad mentalitou Italů (ale třeba jídlo a suroviny maj božský!). Prostě zimní pohádka :)

Jeden ze skvělých okamžiků plných smíchu byl hned den příjezdu. Vyfasovali jsme papír s itinerářem věcí co se nachází v apartmánu. Až nato že věci byly napsány italsky. Přeoženy sice byly ale to google.translate nevidělo ani z vlaku. Nejlěpší byl 3x skimmer vždy jiný druh nádobí (poznali jsme dle jiných italských slov), vstupní telefon, sýr, sýrový hrnek, tvořítko na led které bylo miskou na vajíčka, velký kuchyňský stůl který jsme nenašli a později nám bylo oznámeno, že není... Itálie :)

- Když máte letáček se skibusy na zimu 2014-2015, tak na něj nespoléhejte. Nejede to.

- Když stojíte na zastávce a zkoumáte odjezdy tam, tak na ně nespoléhejte. Nejede to a nesouhlasí to s letáčkem.

- Když stojíte na zastávce a marně se snažíte vyloudit od řidiče jiného skibusu, kdy to proboha má jet, tak na to zapomeňte. Neumí anglicky.

- Když už umí anglicky netuší kdy to má jet.

- Když už tuší kdy, tak je to v blbý čas.

- Když už ví i správný čas, řekne úplně jiné číslo autobusu, než je správné.

- Když už stojíte před tím "špatným" číslem a ptáte se řidiče, tak vám řekne že tam nejede. I když jede.

- Když jdete ve čtvrtek nakoupit je zavřeno. Všude. Ech? Svátek.

- 4 hodinové obědové přestávky. Omg. Tady na severu vedro fakt není.

- Když stojíte ve frontě musíte mít pěkně ostré lokty. Všichni se předbíhají jak ve školce. 

- Když na svahu/na obědě na svahu uvidíte pěkně oblečenou usměvavou holku velmi brzy začne mluvit česky/slovensky. Vždy. True story.

- Když už jste v Itálii smiřte se s tím. Bude vám líp. :)

Teď už jsem zpátky v Brně. Zpátky v realitě, ale přeci je mi jen lépe. Sluníčko už je výš než bývalo v zimě, lidi se víc usmívají a vyhřívají si zmrzlé kosti ze zimy!

Byla jsem konečně dostrkána začít se učit programovat. Je to potřeba jako sůl. A od dob Marušky víme, že sůl je důležitá. Stejně, jako programování dnes. Takže mi byl přivelen Python (aaaaa hadi...) a už se prokousávám návody. Nevím jak to půjde dál, ale doufám že dobře. 

A kdože je ten člověk co mne po těch x letech donutil? Vedoucí mé bakalářky. Haha. Šílené. Mám vedoucího bakalářky. Tralala :) Tak snad tahle motivace bude fungovat. 

Opět zase najíždím na projekt Kabrňáků, zas bude málo času na vše. Do toho práce, škola... a velká událost se blíží - Animefest 2015! Mám vymyšlený nový cosplay. Tak uvidím jestli vše klapne... :) 

Do toho se snažím o kontinuální učení japonštiny, a musím i pořádně s angličtinou. Tak se uvidí jak to bude dál. A jak řekla jedna kamarádka kamaráda:

Možná to bude horší, možná lepší, ale rozhodně nějak bude.