Když jsem před rokem odjížděla na tábor, tak jsem věřila, že bude můj poslední. Tehdy jsem se konečně dopachtila až k úspěšné maturitě, byla
přijatá na VŠ. Jednoduše - poslední akce před zodpovědností. Chacha. Jak jsem
se tehdy jen zmýlila.
Na konci tábora mi byla nabídnuta spolupráce. Za tým tzv. Mimoňů – týmu lidí, kteří mají na starost všechny hry. Ti „druzí“ jsou odborníci, (nebo odporníci když vás štvou) co šéfují projektům a mají na starost přednášky. Cože? Přednášky? Ano vítejte na matematicko-fyzikálním táboře!
A já na to kývla. To jsem si nemohla nechat ujít.
Ihned po příjezdu den předem mi do ruky vrazili vodu, škrob
na praní, že se prý bude kašírovat. Měli jsme naplánovanou hru s malými bůžky
s tajným textem uvnitř. Pár malých tubiček schovaných uvnitř panáčků,
Havran od Poa, patláma matláma, kila novin, spousta času při malování a bylo. Toho slizu co bylo všude kolem… I ve vlasech!
Ještě jsme se ani nestačili pomalu ráno vybatolit ze
spacáků, a už jsme tahali věci do objektu, kde měl tábor být. Všechno muselo
být nachystáno před příjezdem účastníků. Termín "děti" mi nepřipadá vhodný, když věkový rozdíl mezi mnou a jimi není mnohdy ani rok. Taky kamion věcí co přijel musel zas někdo vyskládat. No my. Přeci. Musel se postavit LAB – místo „laboratoře“,
kde se vytvářejí projekty a DÍLNA – prostě dílna se vším všudy. Hromady zajímavýh věcí co spatříte v kůlně svého dědečka - kladiva,
vrtáky, pily, brusky, šroubky, vruty, materiál vhodný použít kdykoli a na cokoli...
Účastníci přijeli. Někteří mi skočili na mou hru, že jsem ještě účastník a že jsem nepřišla na temnou stranu Síly. Večer, jak už je tradicí, se všichni schází na večeři v kostýmech. Tento rok si měli zabalit bílou košili, kravatu, nebo mašli, kalhoty či sukni. Prostě školní uniforma každým coulem. To ještě nevěděli co je čeká.
Plán byl jasný. Let letadlem, ztroskotání, a přežití na pustém ostrově, který se na konci tábora ukáže, jako ne tak pustý...
Okamžik, kdy se začalo trhat, stříhat a rvát oblečení (někteří se do toho pustili s takovou chutí...ehm), jen tak nezapomenu. Dragowlin a Vosel běhaly vybaveny nůžkami mezi vedoucími a účastníky a náramně si to užívaly... :)
Velmi důležitá část tábora tvoří projekty. Každý může sám, nebo ve skupině pracovat celých 14 dní na nějakém problému. Letos se mi témata obzvlášť líbila - elektronkový zesilovač, ideální papírová vlaštovka, raketa, apd... Kdykoliv kdy sem měla trochu toho volného času, tak jsem jej ráda trávila zkoumáním pokroků všech. Fascinující co se dá za 14 dní stihnout s pomocí odborníků a s velkým spektrem materiálů a nástrojů :)
Na druhou stranu, tak jak se vydařily projekty, tak počasí na nás kašlalo. Celých 14 dní prakticky propršelo. A tak my, mimoňi, vymýšleči her a kratochvílí jsme stáli vždy ráno před velkým rozhodnutím - vymyslet hru ven, nebo hru dovnitř. Někdy jsme se přímo modlili za pěkné počasí a vyšlo to. Jindy jsme museli nahnat účastníky kvůli bouřce dovnitř. Smůla.
Pár poznatků z tábora:
- Cesta na vrchol je přímo za nosem. I přes strž!
- V místech, kde se zakazuje používání vysílačů a radiolokátorů, protože je tam nebezpečí výbuchu, je velmi bezpečno.
- Boty neuschnu. Nikdy.
- Značená cesta může obsahovat klidně neprostupnou džungli, hromady obřích klád přes něco co vypadá jako tok občasné strouže, spíš než cesty.
- Orgové věci schovávají na místa, kde je to pro ně pohodlné. Nepolezou přeci daleko do borůvčí. Měli by pžeci mokré boty
- Není záhodno držet velkou vodní bombu v rukách přede všemi
- Není záhodno tahat desetikila vodních bomb do kopce
- Je velmi záhodno si hrát na ztroskotance a naskákat v oblečení do bazénu
- Nikdy není dost dobrého jídla pro orga
- Pepř po kterém zelenají brambory je zelené barvivo co tam dali mimoňi.
- Nikdy není dost kofoly
- V lese se spí božsky
- Na trávě se spí božsky
- Oheň není záhodno nosit do lesa.
- Na kolotoči se skvěle opočívá
- Hraní si na lidojedy je ohromná zábava
- Kimono je zelené po prvním pádu do trávy
- Kimono je na konci tábora hnědé
Tábor byl skvělej se úžasnými lidmi. Jak jinak. Díky všem <3
Účastníci přijeli. Někteří mi skočili na mou hru, že jsem ještě účastník a že jsem nepřišla na temnou stranu Síly. Večer, jak už je tradicí, se všichni schází na večeři v kostýmech. Tento rok si měli zabalit bílou košili, kravatu, nebo mašli, kalhoty či sukni. Prostě školní uniforma každým coulem. To ještě nevěděli co je čeká.
Plán byl jasný. Let letadlem, ztroskotání, a přežití na pustém ostrově, který se na konci tábora ukáže, jako ne tak pustý...
Okamžik, kdy se začalo trhat, stříhat a rvát oblečení (někteří se do toho pustili s takovou chutí...ehm), jen tak nezapomenu. Dragowlin a Vosel běhaly vybaveny nůžkami mezi vedoucími a účastníky a náramně si to užívaly... :)
Velmi důležitá část tábora tvoří projekty. Každý může sám, nebo ve skupině pracovat celých 14 dní na nějakém problému. Letos se mi témata obzvlášť líbila - elektronkový zesilovač, ideální papírová vlaštovka, raketa, apd... Kdykoliv kdy sem měla trochu toho volného času, tak jsem jej ráda trávila zkoumáním pokroků všech. Fascinující co se dá za 14 dní stihnout s pomocí odborníků a s velkým spektrem materiálů a nástrojů :)
Na druhou stranu, tak jak se vydařily projekty, tak počasí na nás kašlalo. Celých 14 dní prakticky propršelo. A tak my, mimoňi, vymýšleči her a kratochvílí jsme stáli vždy ráno před velkým rozhodnutím - vymyslet hru ven, nebo hru dovnitř. Někdy jsme se přímo modlili za pěkné počasí a vyšlo to. Jindy jsme museli nahnat účastníky kvůli bouřce dovnitř. Smůla.
Pár poznatků z tábora:
- Cesta na vrchol je přímo za nosem. I přes strž!
- V místech, kde se zakazuje používání vysílačů a radiolokátorů, protože je tam nebezpečí výbuchu, je velmi bezpečno.
- Boty neuschnu. Nikdy.
- Značená cesta může obsahovat klidně neprostupnou džungli, hromady obřích klád přes něco co vypadá jako tok občasné strouže, spíš než cesty.
- Orgové věci schovávají na místa, kde je to pro ně pohodlné. Nepolezou přeci daleko do borůvčí. Měli by pžeci mokré boty
- Není záhodno držet velkou vodní bombu v rukách přede všemi
- Není záhodno tahat desetikila vodních bomb do kopce
- Je velmi záhodno si hrát na ztroskotance a naskákat v oblečení do bazénu
- Nikdy není moc pozdě na anime
- Nikdy není dost kafe na orga- Nikdy není dost dobrého jídla pro orga
- Pepř po kterém zelenají brambory je zelené barvivo co tam dali mimoňi.
- Nikdy není dost kofoly
- V lese se spí božsky
- Na trávě se spí božsky
- Oheň není záhodno nosit do lesa.
- Na kolotoči se skvěle opočívá
- Hraní si na lidojedy je ohromná zábava
- Kimono je zelené po prvním pádu do trávy
- Kimono je na konci tábora hnědé
Tábor byl skvělej se úžasnými lidmi. Jak jinak. Díky všem <3
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :)