KABRŇÁCI, LÁSKA NA PRVNÍ HRU

Před dvěma lety bylo na jednom ze srazů organizačního týmu nadhozeno téma motivace pro Brkosáky za řešení jednotlivých úloh (matematický korespondenční seminář). Ve vzduchu visely deskové hry, prší, mafie... A nakonec úplně nová KARETNÍ HRA.

O rok později, jsem tuto myšlenku znovu rozvířila nutkavou potřebou namalovat kartu Vězňovo dilema. Je na ní velmi překvapivě vězeň z amřížemi, učila jsem se tehdy stále s tabletem a hrála jsem si s obrázkem dlouho. Přesvědčila jsem ostatní, že je dobrý nápad to zkusit udělat a vytvořili jsme první návrhy karet i designu a vymyslel se název Kabrňáci. Trochu úcty velkým myslitelům nikdy nepřijde na škodu :)

A tak začal rok nekončících hodin (ne nekonečných, byla to zábava!) nad grafickým programem s grafickým tabletem, přemalovávání, neutuchajících denních návštěv celého našeho týmu kdekoliv a kdykoliv, hraní si s kily malinkatých popsaných lístečků(v kterých by se ani čert nevyznal) které představovaly karty, kluci trávili dny a dny nad pravidly. A pak? V září bylo vše připraveno na tisk.
Nechtěli jsme mít velké oči, chtěli jsme 70ks balíčků pro řešitele. Pak s velkým zájmem našich přátel 150. A proč né přímo 200? A hele oni mají množstevní cenu! Tak jich vezmem rovnou 300 ne?

To se mě zdálo na pokraji šílenství, ale dnes jsem za tu megalomanskou představu Toma Novotného obrovsky vděčná. Myslel dál a zářněji než my. My nad kartami trávili prakticky všechen čas, kdy jsme nemuseli být nutně ve škole a nejen mě se hra začala někdy zdát "obyčejná". Vždy mne ale někdo kdo hru poznal nově, přesvědčil o opaku, že to co děláme má skutečný smysl, a že je tým úžasný. Když jsem totiž ještě na počátku září mnoho karet neměla, škola už dávno začala, stěhovali jsme se, pořádali jsme letní soustředění a já byla krapet vystresovaná, pomáhali mi mí kolegové a měli úžasné nápady, které všechno posouvalo dále. Bez Toma Moutesa Moutelíka  a Honzy Stopy Stopky by toto nikdy nevzniklo. Díky kluci za vše!

Karty byly vytištěny, dorazily a my je začali ukazovat okolí. Věděli jsme, že hru si oblíbilo mnoho přátel, ale takto pozitivní reakci jsme opravdu nečekali. Balíčky zmizely do měsíce. A ty ohlasy! Potěcha duše <3

Aktuálně je v jednání mnoho věcí, objednává první dotisk, kreslí se nové obrázky, do týmu přibyla úžasná výtvarnice Linda, udělali jsme prototyp webovek, máme obrovskou plyšovou Weiestrassovu příšeru z obrázku, a náramně si tu jízdu užíváme...

Můžete nás podpořit na webové stránce nebo na facebooku.

Tady je konečně také prostor poděkovat našim úžasným kamarádům za pomoc, které si velmi ceníme a bez které bychom to nikdy nezvládli tak dobře! Jindrovi Dvořákovi za ochotu a nadšení hrát s námi byť jen s prototypy, testovat a testovat do úmoru, Vláďovi Sedláčkovi za skvělé tipy a nápady, Janči Sotákové za skvělý anglický překlad díky němuž hru mohou hrát i lidi z Cambridge, Tedovi Kučerovi, Peťovi Steindlovi, mojí skvělé sestře Verči za podporu a nadšení.