TMOU 16 aneb co je zajímavého na budíku

"Lidi. Už půjdem počtvrté. Vážně by to už chtělo ty společný trika!" se ozývalo opět po roce na chatech Chroustů. A tak jsem se tentokrát fakt hecla, s myšlenkou, že nám musí přeci přinést trika štěstí a taky pocit, že to myslíme s TMOU vážně. Černá trička s Chroustem na žárovce umístěného na straně srdce byla hezčí, než jsme doufali a fakt nás to povzbudilo.

Jak se CHRÓÚST?! zase prochechtal TMOU.

Konečně jsem nemusela vstávat brzy ráno! Jaký skvělý pocit na rozdíl od minulých let, kdy jsem nebydlela v Brně a moc nestíhala začátek TMOU v pěkném čase. Dokonce až v 15:00, tedy 2 hodiny před začátkem, jsem se balila, dělala toasty a snažila se vecpat do malého batohu všechny věci a navíc velkou deku. Doteď se divím, že se mi to zdařilo.

Cestou do centra jsem si uvědomila chybějící jelení lůj a tak jsem ještě pádila do drogerie. Fronta jak na jahody od 12 měsíčků, já protočené oči v sloup, a každá paní přede mnou vytaženou kartičku na slevy. Nebýt jedné slečny co jel vlak, tak by se druhá pokladna neotevřela. Hurá, jsem volná.
Do Denisových sadů pod Petrovem jsem dorazila v pěkném čase nato, abych s týmem ukořistila krásné vyvýšené místo u obelisku. Pozdravili jsme se s přáteli z Prvotní zlo, Voy-a-ger, Lišky ve vaně, IQTQ,
VHRS a mnohými dalšími. Všimli jsme si taky podivně oblepených lidí v altánku a začali opisovat písmenka. Člověk nikdy neví, naco se budou hodit.

Pokračování článku po rozkliknutí