Mnoho lidí si na začátku roku dává předsevzetí. Já si dávám jen jedno. A to pracovat usilovněji, méně se flákat na sociálních sítích, a více se střetávat s mými přáteli. Na druhou stranu si ráda na začátku roku shrnu ten předešlý. Přeci si to pak člověk sesumíruje v hlavě, a zjistí, jak moc toho v tom roce zažil, a přes vše špatné si toho roku bude vážit.
Můj rok byl plný změn. Maturita. SOČ. Vysoká. Vztahy. Noví přátelé. Utužení přátelství se starými. Byt.
Na druhou stranu, ale i mnoho strastí v rodině, u kterých pevně doufám, že se v příštím roce napraví. Na závěr bych chtěla poděkovat za milé emaily, od vás, čtenářů. A doufám, že se budete na můj blog vracet i v nadcházejícím roce :)
Měsíc utekl jako voda. Nestačila jsem se pořádně ani zabydlet a už jsem byla vtažena do víru studentského života. Se vším všudy.
Jako správný student se učím. Pořád. Jako správný student jsem byla za měsíc a půl na diskotéce. Dvakrát. Jako správný student vídám všechny své přátele. Lež. Jako správný student se flákám a říkám věty jako: "zítra", "až o zkouškové", "nechce se mi". Lež.
Tedy... nechce se mi říkám často, ale nějak se snažím donutit se k aktivitě. Jako správný student v Brně mám za spolužáky slováky. Téměř všechny a chytám krásný slovenský přízvuk. Jej! Jako správný student jsem naladěná pozitivně a život je skvělej. Ano. Je. Od úterka do neděle. V pondělí to nestojí ani za pomuchlaný rozervaný a špinavý ponožky mrsknutý do kouta.
Vysoká ješílená. Neberte to špatně! Je to přesně taková jakou jsem si ji vysnila. Skvělí profesoři, úžasní lidé všude kolem, krásné prostředí fakulty...
Ale každý týden prosím kohokoliv tam nahoře (spolu se svými spolužáky), aby mne (nás všechny) nevykopli :)
V bytě jsem se snažila vytvořit kousek domova.
Bílý stůl, postel, květiny od celé rodiny, co jsem dostala na narozeniny v krásných plechových květináčcích, všemožné fotky z LOMA nalepené na zeď, teploučká deka, do které se každý večer vyřízená zachumlám a učím se, velký hrnek plný horkého kakaa s marshmallow...
Na druhou stranu, když vyjde slunce, listy začnou krásně hýřit všemi barvami, člověk se jen tak prochází, tak je mu hej. Brno je krásné město. A člověku připadá že dokáže cokoliv. To se jen tak procházím ulicemi a usmívám se na každého kolemjdoucího. Slova přesně vystihující tuto nádheru jsou pro mne slovenské výrazy (avšak absolutně nesouvisející s tímto tématem): vankúšik, čučoriedka, pretože je to celé také zlaťučké.
Abych se trochu odreagovala vytvářela jsem pro sebe i ostatní drobné věci. Pro sebe jsem si vytvořila brož s Bambim, a hobití nora je pokus před výtvorem-dárkem.
A nakonec naprosto uchvacující Lindsey a její Assasin's Creed 3. Musím si ušít župan ve stylu Assasina. Tak.
