THE PRISONER AND FLOWER

Jaro nám už zase odcválalo pryč po rozbahněných cestách a vystřídal ho déšť a krupobití. Vážně paráda. Jediný maják co mne drží při pozitivní náladě je můj růžový kabát, ve kterém když se řítím po ulici, (ste nikdy neviděli spěchající holku?) tak si lidi klepou na čelo.

Byla jsem z různých důvodů dostrkána vytáhnout zas grafický tablet a vytvořit tohoto vězně. Má docela šílený výraz, ale to je žádoucí. Očekávejte do budoucna trochu zával podobných obrázků. Fakt mne to chytlo :) Jestli se ptáte sami sebe, co to má prapodivného na krku, tak to je znak Alef. Prostě něco-jako-nekonečno-v-matematice. 

Můj stůl se mění na stůl s květinami. Faktžejo. Džbán s tulipány, narcisky, přes den se na mne z parapetu smějí všechny mé stálezelené rostlinky. Jen ta chudák pažitka, co jsem se ji snažila zachránit z pod spárů kluků, nepřežila. Vzpomínáme na ni u ranního kafe. Minuta ticha před vypitím kávy.

 Náš extrémně fotogenický balkón. Očekávejte ho tek ještě milionkrát. Ráno, v poledne, večer, v noci, v parném létě, na podzim, s kávou, s koláči, na analog, na digitál,... :)

Taky jsem vyhrabala ještě fotky z doby stěhování, jak jsem měla krásně naskládané kytičky v šuplíku, aby se jim náhodou něco nestalo.

Jediná utvrzující fotografie, že do Brna dorazilo jaro před pár dny. )